XI. - Můj trénink pro rok 1940 - b

Nyní poběžíme jeden okruh, abyste věděli, jaká byla trať.

Oblékl jsem se ještě v teple budovy. Nasadil jsem na nohy tretry, tlusté štulpny, větrovku přes dres, rukavice na ruce a špičatou čapku na hlavu. Samozřejmě, že bylo v lese hodně sněhu a že teploměr ukazoval hluboko pod nulou, ale když člověk drží dobré tempo, není žádné riziko, že mrzne. Pokud ale člověk na sebe navlékne velké množství oblečení, je neohrabaný a těžce se běží.

Hned poté, co jsem zavřel dveře do ubikace, vystartoval jsem plnou rychlostí po vyšlapané pěšince na rovném povrchu směrem k lesu. Vyběhl jsem rozehřátý z vnitřní budovy, takže nemělo smysl začínat jogem, jelikož bych akorát prochladl a pak taky by to bylo určitě těžší udržet tempo. Tedy plná rychlost od prvních metrů.

Když jsem vběhl do lesa, bylo to pro metr hluboký sníh obtížné udržet tempo. Většinou se člověk musel kolébat rychlostí chůze. Dále jsem pak pokračoval v kolísavém, ale rychlém tempu přes rovnou plochu cca 800 metrů dlouhou, s obrovským zatížením stehenních svalů, jelikož občas byl sníh po pás a bylo tak těžké jít kupředu. Cítil jsem se jako otrok, začal jsem se potit, ale bez pomyšlení na zastavení jsem pokračoval dál. Výběh přišel v dobu, kdy už byly nohy slabé, ale zatnul jsem zuby a pokračoval jsem nahoru. Bylo to namáhající a vyčerpávající a nebylo lehké tu masu sněhu porazit. Někdy jsem musel pracovat jak nohama tak rukama, abych se pohnul, ale vždy se mi to povedlo a když jsem dosáhl vrchulku kopce, byly nohy tak slabé, že seběh dolů byl osvobozením. Seběhem jsem setřásl únavu a ještě před křížením silnice jsem získal novou sílu. Byl to už celkově čilý chlapík, co seběhl na břeh řeky Torne.

Zde se sníh nahromadil a vítr ho neuvěřitelně zpevnil. Běžel jsem plnou rychlostí, tu a tam doplňováno rychlým broděním sněhem. I přes hodně ztvrdlý sníh byla tato část u řeky tou nejtěžší. Tu a tam se rozlomila plocha, a když jsem zrovna běžel plnou rychlostí, tak jsem se propadl třeba metr hluboko. Bylo to neskutečně namáhavé se ze sněhu vyškrábat a pokračovat v běhu. Když jsem dosáhl posledního výběhu kopce těsně před ubikací, byl jsem k smrti unaven.