Můj trénink pro rok 1944

Podzim roku 1943 přinesl do mého doposud klidného života velké změny. Jezdil jsem skrz zemi jako konferenciér a podílel jsem se na spoustě dobročinných akcích. Získal jsem silnou zbraň – všeobecnou známost a slávu. Mnoho klubů mě zvalo na příjemná místa, což mi zabíralo spoustu času, i na plánování budoucnosti. Z tohoto důvodu jsem se se začátkem tréninku zpozdil a nezačal jsem dříve než s přelomem roku. Zájem a jiskru pro trénink jsem získal díky Arne Anderssonovi. Rekord, co mi vzal v době mé nepřítomnosti, jsem chtěl získat zpět ať to stojí co to stojí.

Během ledna to nebylo nic moc, jediné, co jsem stihl, bylo tohle:

1.1. Běh ve sněhu 5 000 m

3.1. Běh ve sněhu 5 000 m

6.1. Běh ve sněhu 5 000 m

8.1. Běh ve sněhu 5 000 m

9.1. Těžký běh sněhem po silnici 3 000 m

13.1. Lehký běh sněhem po silnici 3 000 m

14.1. Těžký běh sněhem po silnici 3 000 m

18.1. lehký běh sněhem i lesem 6 000 m

Pak jsem se přestěhoval do Malmö. Přijal jsem dobře placenou práci v prodejně s oblečením u Sture Ohlsson. Jakmile jsem se v hlavním městě kraje Skåne usadil, šel jsem se podívat kolem na podmínky, kde si udělat svůj běžecký okruh. Musí se uznat, že jsem byl trochu zklamaný. Žádný les, žádné kopce, žádný sníh … Jak to jen půjde ? Nabere tady můj trénink vůbec nějakou formu ?

Úzkost u mě neměla žádné místo. Byl jsem nucen akceptovat podmínky tak jak byly a začít trénovat po holé zemi v parku. Nebylo to nijak závratně přitažlivé, ale musí to jít !

Jelikož neexistovaly žádné přírodní překážky v podobě protisvahů  či půlmetrového sněhu, mohl jsem udržet tempo po celou dobu. Abych neztratil zájem a chuť do tréninku, zkrátil jsem dobu tréninku na 15 minut denně. Více nebylo potřeba.

Program byl podle deníku následující:

25.1. lehký běh po pevném povrchu v parku 4 000 m

28.1. lehký běh po pevném povrchu v parku 4 000 m

30.1. lehký běh po pevném povrchu v parku 4 000 m

1.2. lehký běh po pevné půdě v parku 3 000 m

2.2. běh naplno po pevném povrchu 2 000 m

3.2. lehký běh po pevném povrchu 3 000 m

4.2. lehký běh po pevném povrchu 3 000 m

5.2. těžký běh po pevném povrchu 2 000 m

6.2. volno

7.2. plná rychlost po pevném povrchu 3 000 m

8.2. sauna

9.2. plná rychlost po pevném povrchu 3 000 m

10.2. plná rychlost po pevném povrchu 2 000 m

11.2. plná rychlost po pevném povrchu 3 000 m

12.2. plná rychlost po pevném povrchu 3 000 m

13.2. volno

14.2. plná rychlost po pevném povrchu 3 000 m

15.2. plná rychlost po pevném povrchu 3 000 m

16.2. plná rychlost po pevném povrchu 3 000 m

17.2. plná rychlost po pevném povrchu 3 000 m

18.2. plná rychlost po pevném povrchu 3 000 m

19.2. plná rychlost po pevném povrchu 3 000 m

20.2. plná rychlost po pevném povrchu 3 000 m

21.2. volno

22.2. plná rychlost po pevném povrchu 3 000 m

23.2. plná rychlost po pevném povrchu 2 000 m

24.2. volno

25.2. plná rychlost po pevném povrchu 4 000 m

26.2. plná rychlost po pevném povrchu 3 500 m

27.2. plná rychlost po pevném povrchu 3 500 m

28.2. volnu z důvodu počasí

29.2. volno z důvodu počasí

1.3. těžký běh po pevném povrchu 5 000 m

2.3. těžký běh po pevném povrchu 5 000 m

3.3. cesta do Gävle a Stockholmu

4.3. těžký běh lesem v Gävle, 4 000 m

5.3. cesta do Malmö

6.3. těžký běh po pevném povrchu v Malmö na 4 000 m

7.3. těžký běh po pevném povrchu 4 000 m

8.3. žádný trénink z důvodu počasí

9.3. těžký běh do kopce 5 000 m

10.3. těžký běh do kopce 5 000 m

11.3. těžký běh do kopce 5 000 m

12.3. těžký běh do kopce 5 000 m

13.3. Volno. Sauna.

14.3. těžký fartlek na 5 000 m

15.3. těžký běh do kopce na 5 000 m

Na podmínky jsem si nakonec dobře zvykl a celkem brzo zjistil, že to bude jednoduché získat běžeckou formu i zde ve Skåne. Samotný trénink netrval dlouho. Současně s tím jsem cítil, že se moje výkonnost nedá porovnávat s výkonností ve stejný čas před rokem. Tehdy jsem byl schopen takřka všeho, což nyní nešlo. Ale nebyla to chyba terénů v okolí Malmö. Bylo to díky příliš lehkému programu v létě, díky cestování skrz Švédsko na podzim a hlavně díky tréninkově špatnému prosinci a lednu. Cítil jsem, že neexistuje možnost, jak se do léta dostat do top běžecké formy, ale na druhou stranu jsem cítil, že jsem na správné cestě.

Jestliže jsem trénink nahoře v Norrbotten, ve Vålådalen a i v Gävle považoval za jednostranný a náročný, tak zde to bylo ještě dvakrát tolik, jelikož jsem nemohl běhání vyměnit za lyžování, chůzi hlubočákem či měnit tempo podle sklonu terénu. Zde to byl čistý běh po rovném povrchu na pár kilometrů, nic jiného.

Trénink sledoval přesně program, co jsem výše načrtl. V červnu jsem cestoval do Vålådalen zde jsem běhal na starých známých pěšinkách v lese. Program byl stejný jako v roce 1942.

V Göteborgu jsem dokázal získat zpět světový rekord na 1 500 metrů díky výkonu s časem 3.43 a ve Stockholmu vylepšil světový rekord na 2 anglické míle s časem 8.42.8.

S přelomem podzimu mě Dan Ferris pozval k halovému běhání v Americe. Nabídka přišla někdy v listopadu. Samozřejmě jsem byl přesvědčen, že bych měl jet, ale měl zároveň obavy, že bych se nedostal v čas do formy. Pak mi přislíbili, že do USA poletím, tak jsem nabídku akceptoval.

Trénink začal v Malmö podle následujícího programu:

25.11. lehký běh po pevné cestě 5 000 m

26.11. lehký běh po pevné cestě 5 000 m

27.11. lehký běh po pevné cestě 5 000 m

28.11. těžký běh po pevné cestě 3 000 m

29.11. těžký běh po pevné cestě 2 000 m

30.11. lehký běh po pevné cestě 5 000 m

1.12. volno

 

Nahoře ve Vålådalen jsem ostřil formu skrz tvrdý trénink dvakrát denně během 14ti dnů. Na obrázku běžím naplno skrz výborný břízový les. Můj věrný pes běží jako obvykle se mnou.

Následujících 10 dní jsem běhal podle stejného programu a nahoře ve Vålådalen, kam jsem odcestoval, abych se koncentroval na trénink, byl závodní program následujících:

15.12. běžecká chůze v hlubokém sněhu 2 500 m. Běh po cestě 2 500 m.    

16.12. běžecká chůze v hlubokém sněhu 2 500 m. Běh po cestě 2 500 m.    

17.12. běh po silnici 5 000 m

18.12. lyžování lehkým tempem přes 12 km

19.12. běžecká chůze v hlubokém sněhu 2 500 m, běh po cestě 2 500 m

20.12. běžecká chůze v hlubokém sněhu 2 500 m, běh po cestě 2 500 m

Zatímco jsem bydlel o Gösty Olandera a připravoval se na cestu, svazový funkcionář Charles Janson se snažil získat potvrzení o cestě od Dana Ferrise z AAU v New Yorku. I přes rozhodlé datum odjezdu a času odbavení se nakonec cesta zrušila. Sám jsem už byl rozhodnut to vzdát a soustředit se místo toho na následující letní sezónu, ale to se mi nepoštěstilo.

Zůstal jsem bydlet u Olandera a pokračoval program jako předtím, ale nejistota ohledně odjezdu u mě způsobila naštvání a nechuť a nemohl jsem tak s tréninkem pokračovat jako předtím. Uprostřed ledna jsem dostal oznámení, že je vše připraveno a že se mám dostavit do Stockholmu doladit detaily odjezdu. Jelikož ve světě vládla válka, byly přecijenom důležitější věci než jakým způsobem přepravit pár švédských sportovců přes Atlantik. Nejprve jsme přijeli do Londýna, kde jsme se – Håkan Lidman a já – ubytovali a čekali na rozhodnutí o letu. Načekali jsme se a ještě jednou jsem chtěl ze všeho vyskočit a odjet domů, ale hlupák jsem to neudělal a místo toho nastoupil na palubu lodi, která druhého února opustila v konvoji Londýn a vyrazila skrz Atlantik. Cesta byla špatná. Po neklidné a moji běžeckou formu zabíjející cestě skrz Atlantik jsme 3. března přistáli v USA. Tam jsme se měli hned postavit na start závodů v Madison Square Garden. Měl jsem běžet anglickou míly. V mé naprosté netrénovanosti to bylo skoro zbytečné se postavit na startovní čáru proti dobře natrénovaným dráhovým specialistům, ale neměl jsem jinou volbu. V New Yorku se na start postavilo 5 závodníků. Skončil jsem pátý. V Chicagu jsem byl druhý a v Clevelandu 24. března jsem vyhrál. Všechny závody byly na anglickou míly. Můj nejlepší čas byl 4.14.5.

 

Po závodě v Clevelandu jsem se 24. března ubytoval v New Yorku a čekal na rozhodnutí o cestě domů. Denně jsem tak trénoval v úchvatném Central Parku uvnitř města. 

Na začátku dubna jsem se nalodil na cestu zpět do Švédska. Jediné spojení, které jsem mohl použít, bylo skrz Portugalsko, a 22. května jsem byl doma ve Švédsku.