neděle 23. prosince 2012

Můj trénink pro rok 1943

Prosinec 1942 jsem strávil nahoře v příjemném Gävle. Nastal opět čas pustit se do tréninku. Vážnost ťukala na dveře. Znamenalo to konec běžného života, který jsem vedl poslední 2 měsíce. Vlastně to bylo docela příjemné, i když jsem si vždy za těch 10 měsíců na zátěž zvykl tak, že jsem začal myslet na opravdovou náplň času mimo mojí práci jako hasič. Samozřejmě jsem nežil nějaký rozmařilý život - alkoholu a tabáku jsem nikdy nepropadl - ale trochu jsem se bavil a se spánkem jsem nebyl pečlivý. Přecijenom pokud člověk tolik netrénuje, nemusí se o spánek tolik starat, tak to vlastně bylo docela přirozené.

Faktem bylo, že jsem v žádném případě nezměnil svůj postoj k tréninku nebo obětoval něco z mého osobního potěšení. Ve skutečnosti to bylo naopak. Těšil jsem se opět na to, až zase začnu denně běhat v lese, jelikož nikdy se nemá člověk tak dobře a necítí se tak dobře jako když zatlačí všechny maličkosti díky životdávajícímu tréninku. Hořela ve mně opět touha - můžu přece nazvat svoji hnací sílu pravým jménem - a to zcela stejnou intenzitou jako před 3mi roky. Neutuchlo to ani o jeden stupeň, spíše naopak. Jelikož jsem vždy očekával, že moje nejlepší výkony přijdou v sezónách 1943-1944, nebylo snad příliš velkým překvapením, že můj tréninkový zájem byl na svém vrcholu.

Jelikož jsem již dříve detailně zmiňoval kondiční a silový trénink po tři sezóny a ten současný byl úplně stejný jako rok předtím - bydlel jsem na stejném místě a měl stejnou perfektní trať - přeskočíme ty smutné, zvláštní a tmavé zimní měsíce a naskočíme do mého programu uprostřed světlejšího a příjemnějšího března, který byl roku 1943 beze sněhu.

15/3 těžký běh po cestě 7000m
16/3 těžký běh po cestě 7000m
17/3 těžký rozkouskovaný běh po cestě 7000m
18/3 těžký běh po cestě 7000m
19/3 těžký běh po cestě 7000m
20/3 těžký běh po cestě 7000m, masáž
21/3 z důvodu mrazu žádný trénink
22/3 běh pomalým tempem po cestě 7000m
23/3 těžký běh po cestě 7000m
24/3 těžký běh po cestě 7000m
25/3 těžký běh po cestě 7000m
26/3 těžký běh po cestě 7000m
27/3 těžký běh po cestě 5000m
28/3 těžký běh po cestě 7000m

Trénoval jsem nyní tvrději než kdy předtím, což je i čitelné z mého následujícího programu. Má kondice a má síla byly výborné, i v porovnání se stejnými obdobími přechozích roků. Moje kalkulace, že v roce 1943 budu mít top výkonost, se přesně potvrdily. To jsem cítil během tréninkových dávek.

Přestože se psal teprve 29. březen a přestože jsem se cítil v plné formě, zvýšil jsem tréninkový program a přešel čím dál tím více k tréninku 2krát denně:

29/3 lehký běh po cestě 5km, tempový běh po cestě 7000m
30/3 lehký běh po cestě 5km, tempový běh po cestě 7000m
31/3 lehký běh po cestě 5km, tempový běh po cestě 7000m
1/4 volno, tempový běh po cestě 5000m
2/4 volno, lehký běh po cestách 5000m
3/4 volno, volno
4/4 volno, lehký běh po cestách 7000 m
5/4 volno, těžký tempový běh po cestě 7000m
6/4 lehký běh po cestách 5000m
7/4 lehký běh po cestách 5000m, tempový běh 4000m
8/4 lehký běh po cestách 5000m, tempový běh 3000m
9/4 masáž, tempový běh 4000m
10/4 lehký tempový běh 5000m, těžký tempový běh 3000m
11/4 lehký terénní závod přes 4000m, tempový běh 3000m
12/4 lehký běh po cestách 5000m, sauna a masáž
13/4 lehký běh po cestách 5000m, tempový běh po cestách 3000m
14/4 lehký běh po cestách 5000m, volno
15/4 volno, sauna

"Nikdy bych nevěřil, že je možné takhle den co den trénovat, ale jde to velmi dobře a jsem silnější a silnější. Nevěřím, že je možné mít těžší tréninkový program než tento, pokud si člověk chce zachovat závodní jiskru a zájem v závodní sezóně. Budu-li pokračovat ve stejném stylu, musí to skončit skvělými výsledky v létě. Strunu jsem napjal co nejvíce to šlo," okomentoval jsem si trénink v mém tréninkovém deníku.

16/4 lehký běh po cestách 5000m, tempový běh po cestách 4000m
17/4 volno, lehký tempový běh 4000m
18/4 volno, těžký tempový běh 4000m
19/4 lehký běh po cestách 5000m, tempový běh 4000m
20/4 lehký běh po cestách 5000m, tempový běh 4000m
21/4 lehký běh po cestách 5000m
22/4 lehký běh po cestách 5000m, tempový běh 4000m
23/4 lehký tempový běh 5000m, volno
24/4 lehký běh po cestách 5000m, volno
25/4 Velikonoce, žádný trénink.  Těžký tempový běh 5000m
26/4 volno, volno
27/4 těžký běh po cestách tempem délka 7000m, volno
28/4 lehký běh po cestách 5000m, volno
29/4 sauna
30/4 těžký tempový běh 5000m, těžký tempový běh 6000m
1/5 lehký běh po cestách 5000m, tempový běh 5000m
2/5 lehký běh po cestách 5000m, sauna
3/5 lehký tempový běh 5000m, těžký tempový běh 5000m
4/5 lehký běh po cestách 5000m
5/5 těžký tempový běh 4000m

Bohužel jsem byl nyní donucen přerušit můj trénink, protože jsem měl 10. května opustit Stockholm a odjet lodí na letní závodní turné do USA.

    Když se Švédský sportovní svaz zmínil před několika měsíci o této cestě, byl jsem samozřejmě nadšen, že bych mohl navštívit tuto tisíckrát zmiňovanou zemi na druhé straně Atlantiku. Byl jsem okouzlen dobrodružstvím, které bylo spojené s cestou napříč oceán během probíhající války, ale vedlo to k tomu, že jsem zcela přestal s tréninkem a věnoval se detailnímu plánování cesty. Moje běžecká forma byla během období tréninku tak dobrá, že bych měl skvělé výsledky, pokud bych přes léto zůstal doma a závodil. Pokud bych měl porovnat sám sebe letos a rok předtím, myslím, že zde byl obrovský rozdíl. To mi naznačoval i můj kamarád a jediný tréninkový sparringpartner Erland Asplund, který se mnou běhal jak letos tak minulý rok. "Letos máš neskutečnou formu, myslím, že bys překonal veškerý světový rekordy, pokud bys zůstal doma ve Švédsku, " tvrdil Asplund. A jsem přesvědčen, že měl pravdu. Když jsem před rokem dokázal běžet 1500 metrů za 3.45 ve špatném počasí, letos bych to dokázal za 3.40. -- O tom jsem naprosto přesvědčen.

    10. května jsem opustil Stockholm a den poté jsem se nalodil na loď Saturn, co to samé odpoledne opustila Göteborg. Po 26ti dnech jsme přistáli v New Orleans, odkud jsem letěl do New Yorku. Moje běžecká forma se během té dlouhé cesty zcela ztratila. Z toho Gundera Hägga, který před měsícem opustil Gävle, nezbylo nic. To jsem se smutkem konstatoval po prvním tréninku v Central Parku v New Yorku. Samozřejmě jsem si nasadil masku a neprozradil nic před mými americkými hostiteli, ale cítil jsem se iritován, když mi někteří, ač přátelští a slušní, novináři a fanoušci nedali klid pro samotný trénink. Měl jsem přeci jenom 14 dní do prvního závodu - 5000 metrů na americkém mistrovství proti obávanému yankeemu Ricovi. Po denním tvrdém tréninku na Dortmouthské univerzitě přišel 20.tý červen - závodní debut v USA. Musím přiznat, že jsem byl před tímto závodem velmi nervózní. Nevěřil jsem si a měl jsem úplně stejný pocit, jako když člověk hraje loterii.

Vždy přátelský a podporující Sven Jerring mi přeje hodně štěstí na cestu přes Atlantik.


    Velmi příjemný a sympatický Melker Stamberg - předseda Švédsko-amerického atletického klubu v New Yorku - mi měl dávat mezičasy a oznamovat Riceho stav při závodě, zda za mnou visí. Moje jediná šance totiž byla Riceho utahat hned na začátku a proto jsem nasadil své rychlé ataky již po 1500 metrech. Ty se povedly a stačilo jich jen pár přidat a byl vyřízen. Bohužel jsem byl i já vyřízen, ale snažil jsem se držet styl a nevypadat unavěně. Když mi měl Stamberg oznámit průběh závodu - sám jsem se samozřejmě otočit neodvážil, protože bych tím mohl Ricemu ukázat, jak na tom jsem a dodat mu tak nové síly - byl sám tak zabrán do dění, že na mě všechno křikl anglicky a ničemu z toho jsem nerozuměl. Byl jsem tak donucen se otočit a zkontrolovat situaci, ale ve stejný moment jsem nasadil další z ataků, abych toho již docela těžce běžícího yankeeho ohromil. Manévr se povedl a vyhrál jsem závod ve skličujícím vedru v čase 14.48.5 oproti Riceho 14.53.9. Po doběhu do cíle jsem byl tak unaven, že jsem nevěděl, jak se jmenuju. Nikdy předtím jsem ještě nebyl tak unaven. Dokonce ani po tom závodu na 3000 metrů v Gävle, když jsem byl nemocný. Trvalo to několik hodin než jsem se vzpamatoval, což jen dokazuje, jak špatnou kondici jsem měl. Když si to všechno zpětně prohlédnu, vidím, že to zase tak zvláštní nebylo, jelikož jsem netrénoval 1 měsíc a navíc z cesty po moři se všemi těmi vlnami jsem se vzpamatoval až dlouho poté, co jsem přistál v USA. Po dlouhé plavbě totiž nejde pořádně trénovat, jelikož má člově neustále pocit, že se pod ním běžecká podložka houpe úplně stejně jako moře.


Můj v životě nejtěžší závod je za mnou a dokázal jsem splnit úkol, porazit amerického mistra Grega Riceho v americkém mistrovství na 5000 metrů v Randall Island Stadium v New Yorku. Běh se konal 20. června před plným hledištěm. Vítězný čas byl 14.48.5. Moje kondice nebyla ke slavení, měsíc dlouhá cesta lodí přes Atlantik se na mě hodně podepsala.



V Los Angeles bylo hrozné vedro. Zde na obrázku jsem si před závodem našel místo ve stínu na schodech, abych se mohl v klidu soustředit na výkon.

    Nakonec to šlo docela dobře a vyhrál jsem všech 8 závodů, na které jsem se přihlásil. Ale americké dráhy v létě - teplo je za to taky zodpovědné - nejsou místem, kde se dá zaběhnout rekord. Minimálně ty, na kterých jsem závodil.

Okouzlující Gary Cooper byl neskutečně příjemný člověk s velkým zájmem o sport. Kdysi býval aktivní plavec, ale nyní přesedlal na lyžování. Během zimy žil měsíc v Aspenu v Coloradu, kde měl vlastní chatu a kde měl dle vlastních slov perfektní lyžařský terén. Mezi námi stojí společná známá Signe Hasso.

 Mé výsledky byly následující:

Chicago 2/7: 2 anglické míle za 9.02.8, druhý Dodds za 9.06.3
Los Angeles 10/7: 2 anglické míle za 8.53.9 (nový americký rekord), druhý Dodds za 9.12.8
San Francisco 17/7: 1 anglická míle za 4.12.3, druhý Dodds 25 metrů za mnou
Boston 24/7: 1 anglická míle za 4.05.4 (americký rekord), druhý Dodds za 4.06.4
Cleveland 31/7: 1 anglická míle za 4.05.4, druhý Hulse 4.06, třetí Dodds za 4.06.1
Cincinatti 7/8: 2 anglické míle za 8.51.3, druhý Hulse 9.09
New York 11/8: 1 anglická míle 4.06.6, druhý Dodds 5 metrů za mnou

Greer Garson byla rozkošné stvoření. Potkal jsem jí v Hollywoodu a měli jsme spolu několik příjemných hodin. Zde si hraje se stopkami, na kterých fotograf zachytil světový rekord.



26. září jsem se vrátil do Švédska. Samozřejmě, že mě turné ve Švédsku enormně obohatilo a bylo pro mě hodně zajímavé, ale čistě ze sportovního hlediska nebyla uplynulá sezóna žádná hitparáda. 8 závodů jeden jako druhý a žádný světový rekord. To nebylo to, co jsem měl na mysli, když jsem přes zimu vybudoval svoji nejlepší kondici a rychlost. Navíc můj kamarád a zároveň soupeř Arne Andersson zůstal doma a překonal několik mých rekordních zápisů.

Slavnostní přivítání a královská oslava příjezdu mé skromné maličkosti bylo natolik příjemné, že zahnalo veškeré mé chmury o chybějícím velkém výkonu v této sezóně. Když se to všechno nakonec sečte, byla tato sezóna smysluplná a úspěšná. Minimálně švédský sportovní svaz trvdil, že mých 8 vítezství získalo pro švédský sport dobrý zvuk, který přebil všechny švédské sportovní úspěchy do té doby v této silné zemi.

Opravdu příjemný byl můj návrat do mého domova nahoru do Jämtlandu. Když jsem chodil po návštěvách a zdravil se se všemi mými kamarády a strýci, nacházel jsem všude můj portrét - vystřihnutý z barevného týdeníku - visicí v kuchyni na stěně. A to bylo opravdu speciální místo, jelikož obrázky královské rodiny a filmových hvězd byly "pouze" na zahradě.

Když jsem přišel domů ke starému pohanovi a správnému chlapíkovi Hoflanderovi, který měl právě 80 let, ale celkově byl čilý a zdravý, vyprávěl mi, že se poprvé ve svém životě modlil k bohu. A že to udělal kvůli mě. Když jsi se měl utkat s tím knězem Doddem v Chicagu, šel jsem do komory, klekl na kolena, sevřel ruce a prosil "Dobrý bože, pomož Gunderovi porazit toho amerického pekelníka." 

1 komentář: