Můj trénink pro rok 1943

Prosinec 1942 jsem strávil nahoře v příjemném Gävle. Nastal opět čas pustit se do tréninku. Vážnost ťukala na dveře. Znamenalo to konec běžného života, který jsem vedl poslední 2 měsíce. Vlastně to bylo docela příjemné, i když jsem si vždy za těch 10 měsíců na zátěž zvykl tak, že jsem začal myslet na opravdovou náplň času mimo mojí práci jako hasič. Samozřejmě jsem nežil nějaký rozmařilý život - alkoholu a tabáku jsem nikdy nepropadl - ale trochu jsem se bavil a se spánkem jsem nebyl pečlivý. Přecijenom pokud člověk tolik netrénuje, nemusí se o spánek tolik starat, tak to vlastně bylo docela přirozené.

Faktem bylo, že jsem v žádném případě nezměnil svůj postoj k tréninku nebo obětoval něco z mého osobního potěšení. Ve skutečnosti to bylo naopak. Těšil jsem se opět na to, až zase začnu denně běhat v lese, jelikož nikdy se nemá člověk tak dobře a necítí se tak dobře jako když zatlačí všechny maličkosti díky životdávajícímu tréninku. Hořela ve mně opět touha - můžu přece nazvat svoji hnací sílu pravým jménem - a to zcela stejnou intenzitou jako před 3mi roky. Neutuchlo to ani o jeden stupeň, spíše naopak. Jelikož jsem vždy očekával, že moje nejlepší výkony přijdou v sezónách 1943-1944, nebylo snad příliš velkým překvapením, že můj tréninkový zájem byl na svém vrcholu.

Jelikož jsem již dříve detailně zmiňoval kondiční a silový trénink po tři sezóny a ten současný byl úplně stejný jako rok předtím - bydlel jsem na stejném místě a měl stejnou perfektní trať - přeskočíme ty smutné, zvláštní a tmavé zimní měsíce a naskočíme do mého programu uprostřed světlejšího a příjemnějšího března, který byl roku 1943 beze sněhu.

15/3 těžký běh po cestě 7000m
16/3 těžký běh po cestě 7000m
17/3 těžký rozkouskovaný běh po cestě 7000m
18/3 těžký běh po cestě 7000m
19/3 těžký běh po cestě 7000m
20/3 těžký běh po cestě 7000m, masáž
21/3 z důvodu mrazu žádný trénink
22/3 běh pomalým tempem po cestě 7000m
23/3 těžký běh po cestě 7000m
24/3 těžký běh po cestě 7000m
25/3 těžký běh po cestě 7000m
26/3 těžký běh po cestě 7000m
27/3 těžký běh po cestě 5000m
28/3 těžký běh po cestě 7000m

Trénoval jsem nyní tvrději než kdy předtím, což je i čitelné z mého následujícího programu. Má kondice a má síla byly výborné, i v porovnání se stejnými obdobími přechozích roků. Moje kalkulace, že v roce 1943 budu mít top výkonost, se přesně potvrdily. To jsem cítil během tréninkových dávek.

Přestože se psal teprve 29. březen a přestože jsem se cítil v plné formě, zvýšil jsem tréninkový program a přešel čím dál tím více k tréninku 2krát denně:

29/3 lehký běh po cestě 5km, tempový běh po cestě 7000m
30/3 lehký běh po cestě 5km, tempový běh po cestě 7000m
31/3 lehký běh po cestě 5km, tempový běh po cestě 7000m
1/4 volno, tempový běh po cestě 5000m
2/4 volno, lehký běh po cestách 5000m
3/4 volno, volno
4/4 volno, lehký běh po cestách 7000 m
5/4 volno, těžký tempový běh po cestě 7000m
6/4 lehký běh po cestách 5000m
7/4 lehký běh po cestách 5000m, tempový běh 4000m
8/4 lehký běh po cestách 5000m, tempový běh 3000m
9/4 masáž, tempový běh 4000m
10/4 lehký tempový běh 5000m, těžký tempový běh 3000m
11/4 lehký terénní závod přes 4000m, tempový běh 3000m
12/4 lehký běh po cestách 5000m, sauna a masáž
13/4 lehký běh po cestách 5000m, tempový běh po cestách 3000m
14/4 lehký běh po cestách 5000m, volno
15/4 volno, sauna

"Nikdy bych nevěřil, že je možné takhle den co den trénovat, ale jde to velmi dobře a jsem silnější a silnější. Nevěřím, že je možné mít těžší tréninkový program než tento, pokud si člověk chce zachovat závodní jiskru a zájem v závodní sezóně. Budu-li pokračovat ve stejném stylu, musí to skončit skvělými výsledky v létě. Strunu jsem napjal co nejvíce to šlo," okomentoval jsem si trénink v mém tréninkovém deníku.

16/4 lehký běh po cestách 5000m, tempový běh po cestách 4000m
17/4 volno, lehký tempový běh 4000m
18/4 volno, těžký tempový běh 4000m
19/4 lehký běh po cestách 5000m, tempový běh 4000m
20/4 lehký běh po cestách 5000m, tempový běh 4000m
21/4 lehký běh po cestách 5000m
22/4 lehký běh po cestách 5000m, tempový běh 4000m
23/4 lehký tempový běh 5000m, volno
24/4 lehký běh po cestách 5000m, volno
25/4 Velikonoce, žádný trénink.  Těžký tempový běh 5000m
26/4 volno, volno
27/4 těžký běh po cestách tempem délka 7000m, volno
28/4 lehký běh po cestách 5000m, volno
29/4 sauna
30/4 těžký tempový běh 5000m, těžký tempový běh 6000m
1/5 lehký běh po cestách 5000m, tempový běh 5000m
2/5 lehký běh po cestách 5000m, sauna
3/5 lehký tempový běh 5000m, těžký tempový běh 5000m
4/5 lehký běh po cestách 5000m
5/5 těžký tempový běh 4000m

Bohužel jsem byl nyní donucen přerušit můj trénink, protože jsem měl 10. května opustit Stockholm a odjet lodí na letní závodní turné do USA.

    Když se Švédský sportovní svaz zmínil před několika měsíci o této cestě, byl jsem samozřejmě nadšen, že bych mohl navštívit tuto tisíckrát zmiňovanou zemi na druhé straně Atlantiku. Byl jsem okouzlen dobrodružstvím, které bylo spojené s cestou napříč oceán během probíhající války, ale vedlo to k tomu, že jsem zcela přestal s tréninkem a věnoval se detailnímu plánování cesty. Moje běžecká forma byla během období tréninku tak dobrá, že bych měl skvělé výsledky, pokud bych přes léto zůstal doma a závodil. Pokud bych měl porovnat sám sebe letos a rok předtím, myslím, že zde byl obrovský rozdíl. To mi naznačoval i můj kamarád a jediný tréninkový sparringpartner Erland Asplund, který se mnou běhal jak letos tak minulý rok. "Letos máš neskutečnou formu, myslím, že bys překonal veškerý světový rekordy, pokud bys zůstal doma ve Švédsku, " tvrdil Asplund. A jsem přesvědčen, že měl pravdu. Když jsem před rokem dokázal běžet 1500 metrů za 3.45 ve špatném počasí, letos bych to dokázal za 3.40. -- O tom jsem naprosto přesvědčen.

    10. května jsem opustil Stockholm a den poté jsem se nalodil na loď Saturn, co to samé odpoledne opustila Göteborg. Po 26ti dnech jsme přistáli v New Orleans, odkud jsem letěl do New Yorku. Moje běžecká forma se během té dlouhé cesty zcela ztratila. Z toho Gundera Hägga, který před měsícem opustil Gävle, nezbylo nic. To jsem se smutkem konstatoval po prvním tréninku v Central Parku v New Yorku. Samozřejmě jsem si nasadil masku a neprozradil nic před mými americkými hostiteli, ale cítil jsem se iritován, když mi někteří, ač přátelští a slušní, novináři a fanoušci nedali klid pro samotný trénink. Měl jsem přeci jenom 14 dní do prvního závodu - 5000 metrů na americkém mistrovství proti obávanému yankeemu Ricovi. Po denním tvrdém tréninku na Dortmouthské univerzitě přišel 20.tý červen - závodní debut v USA. Musím přiznat, že jsem byl před tímto závodem velmi nervózní. Nevěřil jsem si a měl jsem úplně stejný pocit, jako když člověk hraje loterii.

Vždy přátelský a podporující Sven Jerring mi přeje hodně štěstí na cestu přes Atlantik.


    Velmi příjemný a sympatický Melker Stamberg - předseda Švédsko-amerického atletického klubu v New Yorku - mi měl dávat mezičasy a oznamovat Riceho stav při závodě, zda za mnou visí. Moje jediná šance totiž byla Riceho utahat hned na začátku a proto jsem nasadil své rychlé ataky již po 1500 metrech. Ty se povedly a stačilo jich jen pár přidat a byl vyřízen. Bohužel jsem byl i já vyřízen, ale snažil jsem se držet styl a nevypadat unavěně. Když mi měl Stamberg oznámit průběh závodu - sám jsem se samozřejmě otočit neodvážil, protože bych tím mohl Ricemu ukázat, jak na tom jsem a dodat mu tak nové síly - byl sám tak zabrán do dění, že na mě všechno křikl anglicky a ničemu z toho jsem nerozuměl. Byl jsem tak donucen se otočit a zkontrolovat situaci, ale ve stejný moment jsem nasadil další z ataků, abych toho již docela těžce běžícího yankeeho ohromil. Manévr se povedl a vyhrál jsem závod ve skličujícím vedru v čase 14.48.5 oproti Riceho 14.53.9. Po doběhu do cíle jsem byl tak unaven, že jsem nevěděl, jak se jmenuju. Nikdy předtím jsem ještě nebyl tak unaven. Dokonce ani po tom závodu na 3000 metrů v Gävle, když jsem byl nemocný. Trvalo to několik hodin než jsem se vzpamatoval, což jen dokazuje, jak špatnou kondici jsem měl. Když si to všechno zpětně prohlédnu, vidím, že to zase tak zvláštní nebylo, jelikož jsem netrénoval 1 měsíc a navíc z cesty po moři se všemi těmi vlnami jsem se vzpamatoval až dlouho poté, co jsem přistál v USA. Po dlouhé plavbě totiž nejde pořádně trénovat, jelikož má člově neustále pocit, že se pod ním běžecká podložka houpe úplně stejně jako moře.

Můj v životě nejtěžší závod je za mnou a dokázal jsem splnit úkol, porazit amerického mistra Grega Riceho v americkém mistrovství na 5000 metrů v Randall Island Stadium v New Yorku. Běh se konal 20. června před plným hledištěm. Vítězný čas byl 14.48.5. Moje kondice nebyla ke slavení, měsíc dlouhá cesta lodí přes Atlantik se na mě hodně podepsala.

V Los Angeles bylo hrozné vedro. Zde na obrázku jsem si před závodem našel místo ve stínu na schodech, abych se mohl v klidu soustředit na výkon.

    Nakonec to šlo docela dobře a vyhrál jsem všech 8 závodů, na které jsem se přihlásil. Ale americké dráhy v létě - teplo je za to taky zodpovědné - nejsou místem, kde se dá zaběhnout rekord. Minimálně ty, na kterých jsem závodil.

Okouzlující Gary Cooper byl neskutečně příjemný člověk s velkým zájmem o sport. Kdysi býval aktivní plavec, ale nyní přesedlal na lyžování. Během zimy žil měsíc v Aspenu v Coloradu, kde měl vlastní chatu a kde měl dle vlastních slov perfektní lyžařský terén. Mezi námi stojí společná známá Signe Hasso.

 Mé výsledky byly následující:

Chicago 2/7: 2 anglické míle za 9.02.8, druhý Dodds za 9.06.3
Los Angeles 10/7: 2 anglické míle za 8.53.9 (nový americký rekord), druhý Dodds za 9.12.8
San Francisco 17/7: 1 anglická míle za 4.12.3, druhý Dodds 25 metrů za mnou
Boston 24/7: 1 anglická míle za 4.05.4 (americký rekord), druhý Dodds za 4.06.4
Cleveland 31/7: 1 anglická míle za 4.05.4, druhý Hulse 4.06, třetí Dodds za 4.06.1
Cincinatti 7/8: 2 anglické míle za 8.51.3, druhý Hulse 9.09
New York 11/8: 1 anglická míle 4.06.6, druhý Dodds 5 metrů za mnou

Greer Garson byla rozkošné stvoření. Potkal jsem jí v Hollywoodu a měli jsme spolu několik příjemných hodin. Zde si hraje se stopkami, na kterých fotograf zachytil světový rekord.



26. září jsem se vrátil do Švédska. Samozřejmě, že mě turné ve Švédsku enormně obohatilo a bylo pro mě hodně zajímavé, ale čistě ze sportovního hlediska nebyla uplynulá sezóna žádná hitparáda. 8 závodů jeden jako druhý a žádný světový rekord. To nebylo to, co jsem měl na mysli, když jsem přes zimu vybudoval svoji nejlepší kondici a rychlost. Navíc můj kamarád a zároveň soupeř Arne Andersson zůstal doma a překonal několik mých rekordních zápisů.

Slavnostní přivítání a královská oslava příjezdu mé skromné maličkosti bylo natolik příjemné, že zahnalo veškeré mé chmury o chybějícím velkém výkonu v této sezóně. Když se to všechno nakonec sečte, byla tato sezóna smysluplná a úspěšná. Minimálně švédský sportovní svaz trvdil, že mých 8 vítezství získalo pro švédský sport dobrý zvuk, který přebil všechny švédské sportovní úspěchy do té doby v této silné zemi.

Opravdu příjemný byl můj návrat do mého domova nahoru do Jämtlandu. Když jsem chodil po návštěvách a zdravil se se všemi mými kamarády a strýci, nacházel jsem všude můj portrét - vystřihnutý z barevného týdeníku - visicí v kuchyni na stěně. A to bylo opravdu speciální místo, jelikož obrázky královské rodiny a filmových hvězd byly "pouze" na zahradě.

Když jsem přišel domů ke starému pohanovi a správnému chlapíkovi Hoflanderovi, který měl právě 80 let, ale celkově byl čilý a zdravý, vyprávěl mi, že se poprvé ve svém životě modlil k bohu. A že to udělal kvůli mě. Když jsi se měl utkat s tím knězem Doddem v Chicagu, šel jsem do komory, klekl na kolena, sevřel ruce a prosil "Dobrý bože, pomož Gunderovi porazit toho amerického pekelníka." 

XX. - Můj trénink pro rok 1942

6. prosince večer jsem si při čtení předcházejících zápisků a po rozhodnutí se opět pokračovat v tréninku do deníku poznamenal: „Nyní jsem zaměstnán u hasičského sboru v Gävle a nemám tak stejné možnosti zvolit si čas tréninku jako jsem měl dříve. Musím dodržovat čas v práci. Netuším, jak se to vyvine, ale doufám, že to skončí dobře, protože příští sezónu bych měl být dle mých starých poznámek v nejlepší formě. Opravdu dobrý nebudu před roky 1943 a 1944. Vybudování těla na plnou kapacitu totiž zabere trochu více času, pokud to vůbec vyjde.“

Každopádně jsem se rozhodl obětovat svůj čas 16:30-17:30 původně určený pro jídlo pro trénink. Běhat budu od hasičské zbrojnice ke koňské dráze a zpět. Mělo by stačit, pokud poběžím 6krát týdně cca 20 minut. Půjde o dost tvrdší běh než předchozí roky, jelikož pravděpodobně nikdy nebude tolik sněhu. Loni jsem měl mnohokrát sníh až k pasu, letos mi místní v Gävle říkali, že jen zřídka mají více sněhu než půl metr, a to není nic, o čem by stálo mluvit.

Osobně jsem přesvědčen, že tvrdý trénink je správný trénink. Trénovat příliš tvrdě prý není dobré, jak říkají lidé, kteří se tímto zabývají, ale já věřím, že je dobré velmi tvrdě trénovat v zimě a lehce v létě, v zimě trénovat kondici, v létě rychlost.

Když jsem nyní začal s tréninkem, neběžel jsem ani krok po 3 měsíce, od 30. srpna, protože jsem měl zákaz. Odpočíval jsem a nevěnoval jsem sportu nijak významné přemýšlení. Mnozí mi tak nyní radili, abych běhal klidně a pomalu, a tím si pomalu vybudovat kondici, sílu a běžecký styl.
Přestože jsem dlouhou dobu netrénoval, neměl jsem špatnou váhu, a rozhodl jsem se tak trénovat naplno hned od začátku. Tělo je dobře konstruováno, že neexistuje nijak větší riziko zatavení, trénuje-li člověk příliš tvrdě. Pokud už člověk nemůže, tak prostě nemůže – nemůžu-li pokračovat stejným tempem, musím se zastavit, odpočinout si a získat sílu na další pokračování. Moje váha nevystoupila do nijak závratných výšek, vážil jsem 70 kilo a to bylo jen 3 kila nad závodní váhu.

Můj denní program pak vypadal následovně:
7.12. běh v terénu 4000m, běh po cestě 2000m
8.12. běh v terénu 4000m, běh po cestě 2000m, sauna
9.12. běh v terénu 4000m, běh po cestě 2000m
10.12. běh v terénu 4000m, běh po cestě 2000m
11.12. běh v terénu 6000m, sauna
12.12. běh v terénu 4000m, běh po cestě 2000m
13.12. volno

Již po prvním týdnu jsem byl zpět ve svém starém běžeckém taktu a ke konci týdne to již vypadalo velmi dobře, i když samozřejmě tempo nebylo na nějaké nadšené vykřikování. Během každého tréninku jsem měl horší chvilky, ale vždy stačilo jen zatnout zuby a pokračovat. Po dlouhé pauze by pravděpodobně bylo rovněž dobré dostat párkrát pár facek, aby člověk opravdu zapomněl na pohodlnost, která je toto století největším lidským nepřítelem.

Počítal jsem s půdou bez sněhu zde v Gävle až někdy do ledna, ale v tom jsem se hrubě spletl. Sníh přišel již 13. - 14. prosince a zůstal až do dubna. Musím ale uznat, že nikdy nebylo tolik sněhu, aby se to dalo porovnat se situací v Norbotten či ve Vålådalen, což bylo docela příjemné. Pokračoval jsem tak podle uvedených poznámek a nedbal, jaké počasí nám náš Pán seslal.

14/12 běh ve sněhu 4000m, běh po cestě 2000m
15/12 běh ve sněhu 4000m, běh po cestě 2000m
16/12 běh ve sněhu 4000m, běh po cestě 2000m
17/12 běh ve sněhu 4000m, běh po cestě 2000m
18/12 běh po silnici 5000m, sauna
19/12 běh ve sněhu 4000m, běh po cestě 2000m
20/12 běh ve sněhu 4000m, běh po cestě 2000m
21/12 volno, sauna
22/12 běh ve sněhu 4000m, běh po cestě 2000m
23/12 běh ve sněhu 4000m, běh po cestě 2000m
24/12 běh po cestě 5000m
25/12 běh ve sněhu 4000m, běh po cestě 2000m
26/12 běh ve sněhu 4000m, běh po cestě 2000m
27/12 volno
28/12 těžké lyžování přes 15km
29/12 běh ve sněhu 4000m, běh po cestě 2000m, sauna
30/12 běh ve sněhu 4000m, běh po cestě 2000m
31/21 volno

Do 6tého února jsem se držel následujícího programu 6 dnů v týdnu trénink, 7mý volno. V kondici, síle a chuti běhat jsem se cítil lépe než rok předtím. Jelikož jsem nesměl vstoupit na závodní dráhu před 1. červencem, kdy mi měla skončit závodní suspendace, rozhodl jsem si vzít na chvíli volno od hasičského sboru a cestovat na sever do Vålådalen a Albacken. Potřeboval jsem trochu odpočinku a nebyl to tak špatný nápad se trochu nadýchat horského vzduchu.

Mezi 7. - 15. únorem jsem navštívil Göstu Olandera ve Vålådalen. Tentokrát jsem nevyužíval terénu pro trénink, ale naopak jsem odpočíval a nabíral inspiraci. Denně jsem byl venku a lyžoval, ale nijak rychle, spíše to bylo takové klouzání. Od 15. do 20. února jsem navštívil své rodiče v Albacken a jezdil jsem denně 20 km na lyžích. 22. února jsem sjel do Stockholmu a zúčastnil jsem se Vasa štafet na lyžích ve skanzenu. Zde jsem vyhrál poslední úsek. Šlo o korporátní závod, jinak bych se samozřejmě nemohl zúčastnit a závodit. Poté jsem se vrátil zpět do Gävle a vrátil se k běhání.

24/2 běh po cestě 5000m
25/2 běh hlubokým sněhem 3000m, běh po cestě 2000m
26/2 běh hlubokým sněhem 3000m, běh po cestě 2000m
27/2 běh hlubokým sněhem 3000m, běh po cestě 2000m
28/2 běh po cestě 5km tvrdé tempo
1/3 lyžování v klidném tempu Furuvik tam a zpět
2/3 běh v hlubokém sněhu 3000m, běh po cestě 2000m
3/3 běh v hlubokém sněhu 3000m, běh po cestě 2000m
4/3 tvrdý běh po cestě 5000m
5/3 běh v hlubokém sněhu 3000m, běh po cestě 2000m
6/3 žádný trénink, sauna
7/3 lyžování v pomalém tempu přes 8km
8/3 Přebor Gävle v lyžování – 20km, druhé místo
9/3 běh v hlubokém sněhu 3000m, běh po cestě 2000m
10/3 tvrdý běh po cestě 5000m
11/3 běh v hlubokém sněhu 3000m, běh po cestě 2000m
12/3 běh v hlubokém sněhu 3000m, běh po cestě 2000m
13/3 volno
14/3 běh v hlubokém sněhu 3000m, běh po cestě 2000m
15/3 lyžování 10km – korporátní závod
16/3 bruslení 3km
17/3 volno
18/3 běh v hlubokém sněhu 3000m, běh po cestě 2000m
19/3 běh v hlubokém sněhu 3000m, běh po cestě 2000m
20/3 těžký běh po cestě 5000m

Nyní slunce začalo o sobě plně dávat vědět a denní trénink tak byl zdrojem čím dál většího uspokojení. Samozřejmě jsem byl často zatuhlý a unavený poté, co jsem několikrát naplno vypálil, ale regenerace šla rychle a mohl jsem tak dobře pokračovat. Ten samý program, který jsem výše načrtl, následoval do 13. dubna, kdy jsem našel pár lesních pěšinek bez sněhu a díky tomu tam přesunul tréninky.

14/4 lehký běh po cestách a lesních pěšinách 5000m
15/4 běh v hlubokém sněhu 3000m, běh po cestě 2000m
16/4 těžký běh po silnici a lesních cestách 5000m
17/4 těžký běh po silnici a lesních cestách 5000m
18/4 sauna a volno
19/4 volno
20/4 běh po lesních cestách 5000m, masáž
21/4 měnící se tempový běh po lesní cestě 5000m
22/4 měnící se tempový běh po lesní cestě 5000m
23/4 měnící se tempový běh po lesní cestě 5000m
24/4 sauna
25/4 volno
26/4 těžký běh po lesních cestách 4000m
27/4 lehký běh po lesních cestách 8000m
28/4 těžký tempový běh po lesní cestě 3km
29/4 lehký běh po lesních cestách 3km
30/4 volno
1/5 z důvodu různých překážek žádný trénink
2/5 těžký tempový běh po lesních cestách 8km
3/5 cesta do Stockholmu, žádný trénink
4/5 lehký jog 4000m, těžký tempový běh 3000m
5/5 lehký běh 4000m, těžký tempový běh 3000m
6/5 žádný trénink, sauna a masáže
7/5 tvrdý a rychlý trénink přes 4000m, lesní cesta
8/5 tvrdý tempový běh přes 4000m, lesní cesta
9/5 tvrdý tempový běh přes 4000m, lesní cesta
10/5 volno
11/5 těžký tempový běh 5000m, lesní cesta
12/5 těžký tempový běh 5000m, lesní cesta
13/5 těžký běh s krátkými úseky 6000m
14/5 volno
15/5 lehký běh s rychlými úseky 8000m
16/5 lehký běh s vloženými úseky 7000m
17/5 liják a chlad zabránili tréninku
18/5 měnící se tempový běh 6000m, odpoledne rychlý běh 3000m
19/5 rychlý běh přes 3km
20/5 rychlý běh přes 5km
21/5 měnící se rychlý a pomalý běh 6000m
22/5 měnící se rychlý a pomalý běh 6000m
23/5 měnící se rychlý a pomalý běh 7000m
24/5 měnící se rychlý a pomalý běh 6000m
25/5 volno
26/5 měnící se rychlý a pomalý běh 6000m
27/5 lehký běh 9000m, odpoledne rychlý běh 300m
28/5 měnící se rychlý a pomalý běh 9000m, sauna
29/5 měnící se rychlý a pomalý běh 8000m, masáž
30/5 lehký běh lesem přes 10km, sauna
31/5 volno

Moje kondice a síla byla lepší než kdy předtím. A to ještě zbýval měsíc do prvních závodů. To bylo velmi příjemné zjíštění a v hlavě jsem tak několikrát poslal poděkování funkcionářům, kteří mi dali závodní stopku. Odrazil jsem tak všechna přemlouvání o startu na krosovém mistrovství a dalších závodech a mohl jsem v klidu a míru využít měsíce květen a červen k dobře provedenému tréninku rychlosti a závěrečnému lazení formy. Byl jsem zcela přesvědčen o tom, že až se postavím za měsíc na dráhu, budu mít skvělé výsledky. I pokud bych neměl příští jaro závodní stopku, rozhodl jsem se trénovat stejným stylem.
Jestliže byla moje kondice nyní skvělá, o rychlosti jsem měl trochu pochybnosti. Tu jsem musel během následujících 30ti dnů rapidně zlepšit. Z toho důvodu jsem trochu změnil trénink a přešel k tréninku dvakrát denně s tím, že ráno byl důraz na kondici, odpoledne na rychlost.

1/6 lehký běh lesem 10km, 1500m na dráze (sauna)
2/6 běh po lesní cestě 5000m, rychlý lesní okruh 1600m
3/6 běh po lesní cestě 5000m, rychlý lesní běh 4000m
4/6 volno, rychlý lesní běh 3000m
5/6 lehký běh lesem 5000m, 1000m na dráze v čase 2:28.5
6/6 lehký běh lesem 6000m, rychle lesem 5000m
7/6 volno, volno
8/6 běh a chůze lesem 20km, rychly běh lesem 3000m
9/6 volno, 1500m na dráze v čase 3.50.6
10/6 volno, lehký běh lesem 3000m
11/6 lesní běh 3000m, 2000m rychle na dráze (sauna)
12/6 volno, 3000m rychle na dráze
13/6 volno, lehký běh po dráze 2000m
14/6 cesta do Vålådalen, žádný trénink
15/6 lehký běh lesem 6000m, rychle 2000m
16/6 volno, rychle 5000m, sauna
17/6 lehký běh v horách 6000m, rychlý okruh 6000m
18/6 lehký běh v horách 6000m, volno
19/6 rychle lesem 5000m, lehký běh v horách 5000m
20/6 rychlý běh lesem 3000m, lehký běh v horách 4000m, rychlý běh 3000m
21/6 rychlý běh lesem 6000m, chůze v lese 5km, rychlý běh lesem 3000m, sauna
22/6 lehký plynoucí běh 3000m, lehký běh v horách 4000m, rychlý běh lesem 5000m
23/6 lehký plynoucí běh 4000m, rychlý běh lesem 4000m
24/6 lehký běh v horách 4000m, rychlý běh lesem 4000m (sauna)
25/6 těžký běh v horách 3000m, rychlý běh 4000m
26/6 běh v horách 5000m, rychlý běh lesem 4000m
27/6 běh v horách 5000m, rychlý běh 4000m (sauna)
28/6 lehký běh lesem 6000m, rychlý běh lesem 3000m
29/6 cesta do Göteborgu, sauna a masáž
30/6 lehký běh v lese Slottsskogen
1/7 výhra na jednu anglickou mílu, nový světový rekord 4.06.2
2/7 cesta do Stockholmu, masáž
3/7 výhra na 2 anglické míle, nový světový rekord 8.47.8
4/7 cesta do Östersundu, masáž
5/7 výhra na 1500m za 3.48.4 v Östersundu
6/7 cesta do Albacken, lehký běh lesem na 3km
7/7 lehký běh lesem 3000m, lehký běh lesem 3000m
8/7 lehký běh lesem 6000m, cesta do Stockholmu
9/7 volno, masáž
10/7 800m na Stadionu, čas 1.52.4

(milí pořadatelé ze stockholmského Stadionu pozvali moji matku a otce na jeden ze závodů, zde jsme k vidění společně na banketu u Bernse)


11/7 volno
12/7 výhra na 3000m v Kälarne za 8.25.1
13/7 výhra na 1500m v Skellefteå za 3.55
14/7 výhra na 3000m v Örnsköldviku za 8.22
15/7 výhra 1500 v Kramfors za 3.54
16/7 cesta do Stockholmu na reprezentační setkání
17/7 výhra na deštěm ztěžklé dráze 1500m za 3.45.8, nový světový rekord
18/7 cesta do Gävle na službu
19/7 cesta do Malmö
20/7 800m v Malmö za 1.53
21/7 2000m v Malmö
22/7 1500m v Savsjö za 3.54
23/7 1500m v Karlskroně za 3.55

21. července jsem měl v Malmö malé bolesti a cítil jsem se zvadlý. Proto jsem po příjezdu domů do Gävle ve čtvrtek zašel za doktorem Nilsonem, který po prohlídce vyřkl diagnózu infekce. Dostal jsem plechovku s prášky a na receptu stálo: „5 tablet za hodinu po celý den“. Tablety jsem jedl 4 dny. Ale jaké dny ! Podlamovala se mi kolena a byl jsem celkově slabý, přesto jsem od doktora dostal slib možnosti startu na našich vlastních závodech 29. července. Nemohl jsem trénovat ani krok a na večer 29. července jsem se proto díval s obavami a smutkem. Pro klub ale bylo hlavní věcí, abych mohl startovat. Nakonec to vyšlo nad očekávání dobře, vyhrál jsem 3000m v čase, co jen o 4 desetiny zaostal za světovým rekordem. Od obecenstva se mi ale nedostalo žádného aplausu, přitom kdybych byl zdravý, rekord by padl.

2. srpna jsem běžel štafetu 4*1500m ve Västerås a prohrál jsem svůj úsek s Lennartem Nilssonem z Orgryte.
Jaká událost ! Noviny ihned psaly, že jsem vyhořelý.
Do svého deníku jsem si jejich články jen krátce okomentoval: „Nejsem vyhořelý, jsem nemocný !“

6. srpna jsem se poprvé mohl vrátit k tréninku a netrvalo to tak dlouho, dokud jsem nebyl zdravý a znovupoužitelný na běžeckou dráhu. Mimo jiné jsem nastavil nově světový rekord na 2000m v Östersundu v čase 5.11.8, na 3000m ve Stockholmu v čase 8.01.2 a v Göteborgu nový rekord na 5000m s časem 13.58.2 a na 3 anglické míle s časem 13.32.4

Je samozřejmé, že osud se ode mě trochu odklonil: Co bych byl býval nastavil za světové rekordy, kdybych byl zdravý celé léto, kdybych mohl pokračovat v tréninku a závodění místo 16ti denního volna od všeho, co se tréninkem dá nazvat, a kdybych se vyhnul závodu na 3000m v Gävle, kdy jsem závodní zátěží sám sebe málem vyhodil do povětří ?
Jelikož jsem ale byl mladý a dle sebe ještě nehotový běžec – dle mých kalkulací jsem počítal, že nejlepších výkonů nedosáhnu dříve než 1943 a 1944 – znepokojovalo mě to jen trochu a udělal jsem za sezónou v tréninkovém deníku tlustou tečku. Bohužel, jak se ještě ukáže, jsem se v budoucnu vydal trochu jinou cestou a několika cestami do USA jsem si zabránil absolvovat byť jen jedinou, ale zato celou sezónu.

XIX. - Můj trénink pro rok 1941 - c

Můj první tréninkový den byla neděle 8. prosince, program byl následující (ranní resp. odpolední trénink):

8.12. běžecká chůze v hlubokém sněhu 2500m, běh po cestě 2500m
9.12. běžecká chůze v hlubokém sněhu 2500m, běh po cestě 2500m
10.12. běžecká chůze v hlubokém sněhu 2500m, běh po cestě 2500m
11.12. volno
12.12. běžecká chůze v hlubokém sněhu 2500m, běh po cestě 2500m
13.12. běžecká chůze v hlubokém sněhu 2500m, běh po cestě 2500m
14.12. volno
15.12. běžecká chůze v hlubokém sněhu 2500m, běh po cestě 2500m
16.12. běžecká chůze v hlubokém sněhu 2500m, běh po cestě 2500m
17.12.běh po cestě rychlým tempem, 5000m
18.12. volno
19.12. běžecká chůze v hlubokém sněhu 2500m, běh po cestě 2500m
20.12. běžecká chůze v hlubokém sněhu 2500m, běh po cestě 2500m
21.12. z důvodu mrazu nic
22.12. běžecká chůze v hlubokém sněhu 2500m, běh po cestě 2500m

Napadlo takové množství sněhu, že moje stará běžecká trať byla na otevřených plochách neprůběžná. Byl jsem tak nucen svoji trasu změnit a vydat se více do lesa, prodloužil jsem část běhu ve sněhu o 500m, běh po cestě jsem o stejných 500m zkrátil. Měl jsem vhodné oblečení – větruodolný ale lehký overal. Na nohách jsem měl tretry. Obutí se nemusí zdát být vhodné pro sníh a mráz, ale je určitě jediným možným, pokud chce člověk terén přemoci v rychlém tempu a pokud chce běžet naplno po kluzké silnici. Samozřejmě, že jsem občas měl mokro v tretrách, jak sníh zapadl okolo kotníku, ale to bylo bezvýznamné, jelikož trénink trval pravidelně méně než 30 minut. Běžel jsem totiž nejvyšším tempem celou dobu. Jakmile jsem přiběhl domů, osprchoval jsem se a vzal si na sebe teplé suché oblečení. Nachlazený jsem tak nebyl skoro nikdy.

23.12. chůze hlubokým sněhem 3000m, běh po silnici 2000m
24.12. chůze hlobokým sněhem 3000m, běh po silnici 2000m
25.12. volno
26.12. volno
27.12. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
28.12. chůze v hlobokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
29.12. z důvodu mrazu nic (- 32 stupňů )
30.12. z důvodu mrazu nic (- 32 stupňů)
31.12. z důvodu mrazu nic (-40 stupňů), mé narozeniny
1.1. z důvodu mrazu nic (-38 stupňů)
2.1. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
3.1. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
4.1. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
5.1. volno
6.1. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
7.1. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
8.1. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
9.1. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
10.1. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
11.1. cesta do Östersundu, žádný trénink
12.1. pobyt v Östersundu, žádný trénink
13.1. pobyt v Östersundu, žádný trénink
14.1. cesta do Vålådalen
15.1. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
16.1. volno
17.1. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
18.1. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
19.1. volno
20.1. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
21.1. rychlé lyžování přes 8km
22.1. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
23.1. z důvodu mrazu nic (-30 stupňů), sauna
24.1. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
25.1. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
26.1. volno
27.1. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
28.1. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
29.1. těžké lyžování 10 km, sauna
30.1. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
31.1. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
1.2. rychlé lyžování přes 10000m
2.2. volno
3.2. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
4.2. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
5.2. lyžování přes 14km
6.2. rychlé lyžování 10 000m
7.2. rychlé lyžování 7000m, 3000m chůze
8.2. lyžování přes 14km
9.2. rychlé lyžování přes 10km
10.2. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
11.2. těžký běh hlubokým sněhem přes 12 km
12.2. rychlé lyžování přes 6000m, sauna
13.2. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
14.2. lyžování přes 10000m, sauna
15.2. rychlé lyžování přes 6000m
16.2. nemoc, žádný trénink
17.2. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
18.2. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
19.2. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
20.2. rychlé lyžování přes 10km
21.2. běh po státní cestě 6000m, chůze 8km
22.2. cesta do Östersundu, žádný trénink
23.2. pobyt v Östersundu, žádný trénink
24.2. cesta do Vålådalen, žádný trénink
25.2. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
26.2. volno
27.2. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
28.2. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
1.3. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
2.3. volno
3.3. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
4.3. volno, sauna
5.3. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
6.3. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
7.3. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
8.3. žádný trénink
9.3. žádný trénink
10.3. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
11.3. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
12.3. volno
13.3. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
14.3. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m
15.3. chůze v hlubokém sněhu 3000m, běh po silnici 2000m

Nyní jsem měl za sebou 3 měsiční trénink. Cítil jsem se v dobrém rozpoložení a byl jsem silnější než kdykoli předtím ve stejném období. Určitě jsem ale neměl žádné přímé porovnání, jelikož jsem vždycky trénoval sám – to jsem měl rád a nikdy jsem to nezměnil – a nikdy jsem si neměřil přesný čas. Ve Vålådalen jsem se měl velmi dobře, náplní mé práce bylo štípání dříví, zatápění a různé další činnosti, které spadali pod moji kompetenci čeledína. Část času jsem se věnoval i dalším činnostem, trénink mi nezabral více než 30 minut denně, zbytek času jsem se věnoval trochu od každé činnosti. Někdy jsem byl venku a sbíral houby, někdy jsem dělal doprovod turistům, v případě hezkého počasí jsem s nějakou příjemnou společností vyjel na běžkařskou túru či šel na procházku, ale to všechno nemělo s opravdovým tréninkem nic společného.

Do této chvíle jsem neustále zdůrazňoval důležitost rychlosti. Dalším faktorem, který považuji za velmi podobně důležitý, je spousta spánku. Spal jsem kolosálně hodně hodin. Nikdy pod 10 hodin denně, často i hodin 12. Jídlu jsem naopak přikládal menší důležitost. Jedl jsem všechno, co Olle Genberg, v té době kuchař ve Vålådalen, uvařil, přitom jsem se ale vyhýbal zelenině. To je něco, čemu jsem nikdy plně neporozuměl. Pravděpodobně to je tím, že jsem si na tuto chuť nezvykl v dětství. Nemůžu přímo říct, že bych zeleninu neměl přímo rád, ale nikdy jsem si v případě jejich servírování žádnou nevzal.

Sen mého otce starý 5 až 6 let, kdy přemýšlel o tom, jak se stanu známým běžcem jako Henry Jonsson z Kälarne, a získám stejně pěknou práci u hasičských sborů jako H.J., se zdál být splněn. Hasičský sbor z Gävle mi totiž nabídl u nich útočiště. Útočiště možná není to správné slovo, jelikož jsem byl za tuto nabídku práce a sportování velmi vděčen.

Tempo během tréninkových fází bylo po ty tři uběhlé měsíce vysoké. Nijak jsem se nešetřil, naopak jsem se snažil co nejvíce se vydat, abych si vystavěl dobrou kondici a zesílil vnitřní orgány. Mnohokrát jsem byl vyřízen, když jsem se musel prodírat masou sněhu, ale bojoval jsem dál a pokračoval v běhu, i když se mi občas podlomila kolena a nohy jsem měl jak želé. Nyní v půlce března, kdy slunce začalo opravdu svítit a vzduch začal být příjemný na dýchání, jsem tempo ještě o několik stupňů vystupňoval. Velký vliv na zvýšení rychlosti a intenzifikaci měla nabídka z hasičského sboru v Gävle. Musím přeci nyní získat opravdovou formu, aby se kluci tam dole necítili podvedení, když u nich od 1. května začnu pracovat a zároveň od té doby závodit v Gefle IF dresu.

Tréninkový program, který nyní následoval, byl trochu jednolitý, ale bylo to efektivní a přineslo mi to díky své tvrdosti a krátkému časovému úseku velký užitek. Sníh nyní hodně ztvrdl, takže byla moje trať běhatelná po celém úseku.
Díky tomu mi trať netrvala déle než 20 minut denně.

16.3. běh sněhem 3000m, tvrdý běh po cestě 2000m
17.3. běh sněhem 3000m, tvrdý běh po cestě 2000m
18.3. běh sněhem 3000m, tvrdý běh po cestě 2000m
19.3. běh sněhem 3000m, tvrdý běh po cestě 2000m
20.3. běh sněhem 3000m, tvrdý běh po cestě 2000m
21.3. běh sněhem 3000m, tvrdý běh po cestě 2000m
22.3. volno
23.3. běh sněhem 3000m, tvrdý běh po cestě 2000m
24.3. běh sněhem 3000m, tvrdý běh po cestě 2000m
25.3. běh sněhem 3000m, tvrdý běh po cestě 2000m
26.3. běh sněhem 3000m, tvrdý běh po cestě 2000m
27.3. běh sněhem 3000m, tvrdý běh po cestě 2000m
28.3. běh sněhem 3000m, tvrdý běh po cestě 2000m
29.3. volno

Je zřejmé, že tento trénink byl svojí délkou docela monotónní, ale bylo nutné ho absolvovat. Musel jsem to vydržet. Když to bylo pro mě nejtěžší a nejvíce nudné – takovéto myšlenky napadají všechny lidi, když si musí projít něčím dlouhodobě namáhavým – a nemohl jsem se zbavit těchto vyrušujících myšlenek, porovnával jsem se s nějakým pianistou, zpěvákem či jiným umělcem – to, co musí absolvovat, je zajisté stejně náročné jako to, co jsem si sám předsevzal pro sebe. Moje situace je dokonce o trochu lepší, jelikož je moje utrpení omezené 20ti minutami. Takovéto srovnání změní za pár sekund myšlenky k příjemnějšímu přemítání, a tak jsem dokázal tréninkové schéma udržet.

Od 30. března do 20. dubna jsem se držel toho samého programu s 3000m dlouhým během ve sněhu a 2000m během po cestě. Odpočinek jsem měl v neděli 5., 13. a 20.dubna. Navíc k tomu jsem byl nyní častěji v sauně, kam jsem chodil 2krát týdně – každou středu a pátek. To malé navýšení rychlosti bylo tak namáhavé, že jsem nyní potřeboval saunu častěji než předtím, abych udržel svoje svaly ohebné. Na nějaká gymnastická cvičení jsem nikdy neměl moc náladu. O gymnastice jsem si nikdy nemyslel nic dobrého. Loňský rok jsem zkoušel přeskok přes překážky – četl jsem totiž o jejich vlivu na sílu v kotnících a nohách – ale nikdy jsem se s překážkami neskámaradil a tak jsem je uložil do police, aby na ně padal prach. Pak jsem je ještě párkrát použil.

V pondělí 21. dubna slunce společně s auty zbavilo od sněhu silnici na Undersåker. Přestěhoval jsem tak trénink sem a můj poslední tréninkový týden ve Vålådalen vypadal následovně:

21.4. těžký běh po cestě 6000m
22.4. lehký běh po cestě 6000m
23.4. těžký tempový běh po cestě 6km
24.4. těžký běh po cestě 6000m
25.4. těžký běh po cestě 6000m
26.4. lehký běh po cestě 6000m
27.4. volno
28.4. těžký tempový běh po cestě 6km
29.4. žádný trénink, cesta do Gävle
30.4. 4000m terénem v Gävle, ten byl pěkný
1.5. začal jsem novou práci u hasičského záchranného sboru Gävle, žádný trénink

Bohužel mi přinesl nový život v Gävle spoustu změn do mého do té doby klidného života, že jsem zapomněl vést si zápisky. 30. srpna, kdy jsem si konečně našel opět čas něco si zapsat do mého deníku:

Z důvodu mého lajdáctví jsem si nezaznamenával žádné poznámky, nyní si tak zapíšu vše důležité, co se stalo. 16. května jsem absolvoval armádní službu 2 a půl měsíce. Během této doby jsem trénoval velmi tvrdě. Dopoledne jsem běžel kondiční běh terénem 6km v relativně klidném a rovnoměrném tempu. Odpoledne bylo na plánu 15 minut naplno po pěšinkách a přímých cestách na trénink rychlosti.

Rovněž jsem absolvoval různá vojenská cvičení (pochody a další), ale to bylo tréninkově úplně zbytečné. Tu a tam byl možná nějaký pochod v těžkém vybavení užitečný. Můj první závod sezóny jsem běžel v Berlíně v Německu. Nebyla to moje chyba, byl jsem vybrán a tak jsem jel. Vyhrál jsem 3000m nad Syringem a Kälarnem. Můj čas byl 8.19.2. Druhým mým závodem sezóny bylo 1500 metrů v Östersundu, vyhrál jsem s časem 3.51.4 před Spångem a Isbergem. Poté jsem vyhrál spoustu malých závodů a 4. července jsem vyhrál 1500m na hasičských závodech před Hellströmem.

Mezinárodní závody proti Maďarsku skončily mým vítězstvím na 1500 metrů s časem 3.52.5. Ve Varbergu jsem závodil hned poté (mezinárodní utkání šlo pátek – sobota) a vyhrál jsem 3000 metrů. V pondělí jsem se postavil na 1500 metrů v Malmö a vytvořil nový švédský rekord časem 3.48.6. To byl můj nejradostnější závod do té doby. Poté jsem běžel spoustu dalších malých závodů, ale těch bylo tak málo, že je nemožné si všechny zapamatovat. Vím ale, že jsem všechny vyhrál.

SM (mistrovství Švédska, pozn. překladatele) byl ještě radostnějším závodem než závod v Malmö, protože jsem vyhrál svůj první švédský titul a zároveň zaběhl svůj první světový rekord s časem 3.47.6 na 1500 metrů.

(Zde si běžím pro svůj první SM titul a první světový rekord (3.47.6). Obrázek je vzat zrovna když zatáčíme u míst na stání ve třetím kole. Arne je mi jako obvykle těsně za zády, za ním běží velmi dobře Arne Ahlsén)

Poté se staly méně radostné věci. Mimo jiné jsem měl pozastavenou závodnickou činnost na nespecifikované období z důvodu zamotání se do finanční aféry v souvislosti s jedním závodem v Eskilstuně (ve Švédsku byl v té době požadován po závodnících absolutní amatérismus, pozn. překladatele). Byla to škoda, protože pokud bych se směl postavit na závod Hellasu ve Stockholmu, věřím, že bych zaběhl světový rekord na anglickou míli.

Své zápisky jsem ukončil tím, že nyní netrénuji ani krok, ale v prosinci opět začnu, pokud mi bude povoleno závodit.

XVIII. - Můj trénink pro rok 1941 - b

Poté, co jsem měl hotovou veškerou svoji práci jako čeledín na statku (mezi závorkami chci uvést, že pro sportovce je nutné mít práci, které se přes den věnuje, jinak hrozí to, že člověk zpohodlní a stane se jako sportovec takřka nepoužitelný), jsem se převlékl do stejného mundůru, jaký jsem měl loni v zimě nahoře u finských hranic. Z mého malého pokojíku jsem vyběhl hned naplno, kolem Olanderovy vily a sauny po celkem dobře vyšlapané pěšince, přes zvlněný terén skrz břízový lesík a bažiny k vrchu Mellandalstjärn. Již ta bažinatá část znamenala konec lehkého běhu, protože jsem zde naběhl na svoji soukromou trasu, která nebyla využívána lyžaři turisty a kde i přes můj pravidelný trénink nevznikla pěšinka.

Sněhu jsem měl k pasu a bylo tak velmi namáhavé udržet tempo. V určitých částech by již bylo těžké rozlišit, kdy jdu pěšky a kdy ještě běžím. Nutnost vysoko zdvihat nohy mě výrazně oslabovala a byl jsem tak skoro němý, když jsem vyběhl nahoru k silnici. Ale z tempa jsem nepolevil, naopak jsem se snažil ještě zrychlit a vyrazit k dalšímu příkrému stoupání. Člověk se musí naučit „umění velkého utrpení“ (pozn. překladatele - zde je určitá podobnost s katolicismem, jak si poznal Otokar Březina 30. prosince 1905 do svého deníku: „I katolicismus věděl, že základním tónem života je bolest“), jak Gösse Holmér několikrát zmínil, a člověk musí během tréninku běžet tak naplno, jak je to jenom možné, aby to celé mělo nějaký smysl. Svaly musí pracovat usilovněji než obvykle, aby zesílily, vnitřní orgány jako plíce a srdce musí mít rovněž obrovský zápřah, aby se zvýšila jejich kapacita. Z tohoto důvodu jsem nikdy nebyl naštván z vyčerpanosti a nikdy jsem svůj běh nevzdal. A řádně unavený jsem byl celý zbytek trasy od posledního výběhu k silnici. Kdybych zde nebyl na konci sil, znamenalo by to, že trénink byl chybný a jen jsem se ulejval.

Jakmile jsem vyběhl po od sněhu očištěné cesty, znamenalo to konec toho největšího odporu a automaticky se mi tak uvolnily nohy. Pomalé posunování vpřed tak konečně nahradil lehký běh, kdy hřeby na botách dávaly ten samý pocit jako běh v létě na škváře. Nejprve byl seběh, poté rovina a pak jsem pokračoval naplno k dalšímu vrcholku, který byl okolo 50 metrů, a zde se mi opět zatavily nohy. Odsud jsem opět běžel rychlým, ale klidným pěkným stylem k poslednímu kopci. To byl zabiják, jelikož byl hodně prudký. Ale zaťal jsem zuby a držel tempo až nahoru k vršku. Odsud jsem pak již jen uvolněně, ale rychle doběhl k mé ubikaci na turistické stanici, zaběhl do sprchy a převlékl se, abych opět mohl žít obyčejný život.

XVII. - Můj trénink pro rok 1941 - a

Měl jsem dobrou náladu, když jsem se na začátku prosince usadil u Gösty Olandera ve Vålådalen. Během října a listopadu jsem neudělal ani jeden běžecký krok, byl jsem tak natěšen na to, až zase začnu. První, co jsem udělal hned po uložení věcí do pokoje, který se stal mým ubytováním na následující zimu, byl průzkum terénu. To, co pro mě znamenalo okolí řeky Torne nahoře u finských hranic, nyní zastoupilo okolí silnice z Undersåkeru - bude to moje běžecká trať, kterou budu neustále běhat. Pokud bude stejně sněhu jako loňský rok, nebude vůbec jisté, zda budu moci lesem běžet byť i jen jeden rychlý běžecký krok. Samozřejmě, že boj se sněhem je namáhavý, běžec jím získává sílu, ale já jsem měl vždycky strach, abych neztratil rychlost, a to se stane především tehdy, když alespoň tu a tam běžec neběží opravdu naplno.

Jakmile jsem měl vyměřenou svoji trať, hned jsem na ní vyběhl. Z turistického hotelu jsem vyběhl na východ směrem k lesu, pak přes bažinatou plochu, přes kopec Mellandalstjärn k další bažině, odtud pak pěkná esíčka nahoru na velkou silnici. Trať měřila přibližně 5km a v průměru byla stejná jako loňská trať nahoře v Norbotten.

7. prosince večer, poté, co jsem si vybral běžecký okruh a byl jsem tak opět připraven začít, napsal jsem si do svého malého tréninkového sešítku: „Mým cílem je trénovat stejně jako loňský rok. Věřím, že správný trénink rovná se tvrdý trénink.“

XVI. - Můj trénink pro rok 1940 - g

Jakmile jsem za sebou měl jako běžec tyto první nejisté kroky, měl jsem jasno. Když jsem svůj běžecký pokus začal nahoře u finských hranic, bylo to víceméně pro to, abych uklidnil svůj sen stát se běžcem, ale popravdě řečeno jsem neměl sebemenší potuchu, jak tato moje spekulace skončí. Samozřejmě jsem měl cíl být lepší v běhu na škváře (za současných podmínek v běhu na tartanu, pozn. překladatele) než starý přítel a zároveň vzor Henry Kälarne, ale to byl spíše sen než reálný cíl. Několikrát jsem taky zapochyboval o svých schopnostech, ale nikdy nijak vážně a vždy se mi povedlo je v mém nitru umlčet – jednoduše tak, že jsem začal myslet na něco jiného. Možná, že právě tato má vlastnost umlčet své pochybnosti byla hlavním důvodem, že jsem zvládl první systematický náročný zimní trénink.

Po letní sezóně 1940 jsem si byl jistý tréninkovým programem a byl jsem si rovněž jistý, že to dá na světový rekord, pokud nepřijde nějaké zranění či nemoc.
Především závody na 1500 metrů v Östersundu a na 3000 metrů proti Kälarnemu na Stockholmském stadionu mi dodaly tuto sebedůvěru. V Östersundu jsem porazil jak Spånga tak Kälarneho a vyhrál jsem v osobním rekordu 3:51.8. V tomto případě jsem na vítězství nebyl připraven, ale zkusil jsem využít šanci a ono to vyšlo. Spånga i Kälarne mi při jednom našem hovoru říkali, že je pro ně z 1500 metrů nejhorší třetí kolo. To jsem si zapamatoval, a když jsme se v Östersundu utkali, nasadil jsem trhák právě při náběhu do třetího kola – dle jejich vlastního pocitu nejhoršího místa na trati. Běžel jsem, co to šlo, chlapci za mnou se neudrželi a stihl jsem si tak udělat takový náskok, že už ho poté nedohnali. Od té doby jsem vždy běhal třetí kolo co nejrychleji a obecně to vždy vedlo k dobrému roztrhání startovního pole a dobré výsledky – tak nyní takto zpětně děkuji kamarádům Spångovi a Kälarnemu za to, že mi prozradili svoje slabá místa.

Ještě větší impuls než ten z výše uvedeného 1500 metrového závodu mi dal závod na 3000 metrů na Stadionu ve Stockholmu, kde Kälarne překonal světový rekord a já jsem nebyl o tolik pozadu. Podle domluvy jsem měl pomoci Kälarnemu a držet tempo. Měli jsme se na čele střídat. To jsme dělali kolo co kolo a neměl jsem žádný problém svůj úkol splnit. Ale když Kälarne vypálil v posledním kole do svého závěrečného spurtu, neudržel jsem se. Nevěřil jsem si totiž, že bych byl schopen se svého slavného kamaráda schopen udržet.

Hned po doběhu jsem ale věděl, že moje šance zlomit světový rekord byly velké a můj respekt k nim se neuvěřitelně snížil. Čas Varkena Lovelockse 3.47.8 na 1500m nebo Kälarneho 8.09 na 3000 metrů mi už nepřišli nepřekonatelné, spíše naopak, jedinou otázkou bylo, zda mi to bude trvat jednu či dvě sezóny.

Ale moc jsem o tom nepřemýšlel. Jak říjen tak listopad jsem se zabýval úplně jinými věcmi než sportem a věci na běhání jsem po posledním závodě sezóny zahodil hluboko do skříně. Tam zůstaly až do druhého týdne v prosinci.

XV. - Můj trénink pro rok 1940 - f

1/7 – volno
2/7 – lehký běh 6000m
3/7 – cesta do Kälarne
4/7 – tvrdý běh 6000m, večerní tempo 4km
5/7 – lehký běh 6000m, večerní tempo 2km
6/7 – těžký běh 6000m
7/7 – volno
8/7 – lehký běh 6000m. večerní tempo 2km
9/7 – těžký běh s tempem 6000m
10/7 – těžký běh s tempem 6000m
11/7 – težký běh 2000m, cesta do Stockholmu
12/7 – běh 2000m, na dráze Stadionu
13/7 – lehký běh 3000m
14/7 – 3000m i Södertälje, čas 8:29.3
15/7 – volno. Cesta do Gävle
16/7 – lehký běh 3000m
17/7 – závod 3000m v Gävle, čas 8:18.2 – osobní rekord
18/7 – návštěva v Furuvik, žádný trénink
19/7 – cesta do Lujsdal
20/7 – běh 4000m, tempo 2000m
21/7 – žádný trénink
22/7 – žádný trénink. Cesta do Albacken
23/7 – lehký běh 4000m, večerní tempo 3000m
24/7 – těžký běh 5000m, večerní tempo 5000m
25/7 – lehký běh s měnícím se tempem 7000m
26/7 – lehký běh s měnícím se tempem 7000m
27/7 – tempový běh přes 3000m (dráha)
28/7 – závod na 1500m v Ljusdal, první v čase 3:59.2
29/7 – těžký běh 3000m, večerní tempo 1500m (dráha), sauna
30/7 – volno v Noregården
31/7 – běh 6000m, večerní tempo 1500m na dráze
1/8 – běh 6000m, večerní tempo 1500m na dráze
2/8 – běh 6000m, večerní tempo 1000m na dráze
3/8 – oblastní přebor na 1500m, první v čase 4:01.5
4/8 – oblastní přebor na 800m, čas 1.56.2,, a na 5000m (čas 15:35)
5/8 – volno

Odsud sezóna pokračovala 6000m dlouhým během dopoledne a trochu tempa každý večer, ale už jsem nezávodil. Moje osobní rekordy se významně snížily od roku 1938. Protože jsem z důvodu zánětu na plicích celou sezónu v roce 1939 nezávodil, jsou samozřejmě všechny moje zápisky o rok starší. Člověk se vždycky celkem lehce zlepšuje, když je mu okolo 20ti. Uplynulá sezóna mě utvrdila v tom, že tvrdý a intenzivní trénink dává dobré výsledky. Samozřejmě, že to bylo mnohokrát jak nudné, tak namáhavé se vydat běhat v tom mrazivém zimním podnebí nahoře v kraji Norrbotten, ale když za mnou nyní byla první dráhová sezóna a uvědomil jsem si své možnosti, rozhodl jsem se s radostí akceptovat nabídku Gösty Olandera přestěhovat se na příští zimu do Vålådalen a pracovat na jeho statku.